Puncování zlata
Puncovnictví je jednou z nejstarších činností při ochraně zájmů spotřebitele, která se v různých zemích rozvíjela odlišně v souvislosti s různým hospodářským a politickým vývojem. Díky odbornosti a dobré úrovni práce si české puncovnictví v průběhu let od svého vzniku v roce 1806 získalo velmi dobrou pozici ve společnosti, a ta mu umožnila přežít na slušné úrovni všechny politické, společenské i válečné otřesy, kterými náš stát prošel.
Puncovní úřad jako orgán státní správy vykonává státní správu na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů. Je zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, z něhož také vyplývají jeho oprávnění a povinnosti. Hmotná úprava puncovnictví je obsažena v zákoně č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon) a prováděcí vyhlášce FMH č. 540/1992 Sb., kterou se provádí puncovní zákon.
Úkolem Puncovního úřadu je vykonávat puncovní kontrolu a související činnosti, provádět puncovní inspekci u výrobců a obchodníků s výrobky z drahých kovů a za zjištěné závady ukládat sankce. Ověřovat nebo jinak zjišťovat ryzost výrobků nebo jiných věcí z drahých kovů, nakládat se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv, provádět na vyžádání expertní činnost v oboru puncovnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů a hospodaření s drahými kovy a vyjadřovat se k návrhům českých technických norem v oboru zkoušení a analytické chemie drahých kovů, plnit další úkoly dle puncovního zákona nebo zvláštních předpisů.
Puncovní úřad zastupuje Českou republiku v Konvenci pro zkoušení a označování zboží z drahých kovů (The Convention on the Control and Marking of Articles of Precious Metals). Je členem Mezinárodní asociace puncovních úřadů (International Association of Assay Offices - IAAO, dříve AEAO).
Zastupuje Českou republiku v mezinárodní normalizaci v oblasti drahých kovů, a to v ISO ve skupině WG 1 TC 174 a v CEN v komisi TC 283
Kromě současných českých značek (viz obrázek nahoře) jsou platné všechny puncovní značky, které platily v historii na území Československa a nevyjadřovaly nižší ryzost, než jsou nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncovním zákonem (§3, odst. 2). Tedy značky rakousko-uherské, československé, protektorátní i značky Slovenského štátu. Neplatí ovšem puncy, které byly v době 2. světové války zavedeny na československém území, obsazeném cizími státy (značky rakouské, polské a maďarské). Příkladem je puncovní značka zvaná čejka, používaná do r. 1993 pro ryzost 585/1000. Ostatní platné historické značky jsou publikovány v brožuře ing. Bouši "Seznam puncovních značek platných na území České republiky", vydané v r. 2008. Ta je k dispozici na každém pracovišti PÚ.
Na našem území také platí značky Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů (tzv. Vídeňské konvence), k níž ČR přistoupila 2. listopadu 1994, viz http://www.hallmarkingconvention.org/. Vyobrazení českých konvenčních značek najdete na http://www.puncovniurad.cz/, ostatní členské státy Konvence mají svoje konvenční značky obdobné.
Po vstupu ČR do EU byly postupně uznány také puncy některých členských států unie, ke dni aktualizace tohoto textu (13. 11. 2009) jsou to vybrané puncy Estonska, Finska, Irska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Malty, Polska, Portugalska, Slovenska, Slovinska a Velké Británie.
Zdroj: Puncovní úřad